Volby VŠE

Co si od toho slibujete?

Chtěl bych, aby se jak studenti, tak akademičtí pracovníci mohli dozvědět o všech volbách, které budou na VŠE probíhat, na jednom místě. Od větší informovanosti a proaktivních kroků vedení VŠE si slibuji, že se voleb bude účastnit více voličů a také, že vzroste počet kandidátů, kteří se budou chtít zapojit do činnosti akademických senátů nebo se budou ucházet o další volené funkce na úrovni fakult nebo celé školy.

Dále bych chtěl podpořit jednotlivé kandidáty, aby mohli – pokud budou mít zájem – získat nezávislý prostor pro svoji prezentaci a komunikaci s potenciálními voliči.

V čem je nízká volební účast problematická?

Volby jsou dle Zákona o vysokých školách a Volebního řádu školy nebo fakulty samozřejmě platné i při jednom odevzdaném hlasu. Ale to není ta správná role voleb. Jejich účelem by měla být diskuse o názorech na další rozvoj školy nebo fakulty, na to kdo je do budoucna povede a kterým směrem. A tady je potřeba vtáhnout do tohoto rozhodování co nejvíce účastníků, a zejména větší počet kandidátů. To zvýší legitimitu, podpoří vlastní volební soutěž a hlavně sílu mandátu vítězů voleb.

Co to vlastně znamená být senátorem, co Vás k tomu přivedlo?

Být senátorem dává možnost něco vrátit škole a podílet se na jejím řízení. Přivedla mě k tomu chuť získat netradiční zkušenost a chuť ovlivnit aktivně věci okolo sebe. Být senátorem ale znamená i zjistit, jak funguje kolos jako je VŠE, tedy občas zjistit, že ne vše jde snadno změnit a je to místy běh na dlouhou trať.

Co dělá senátor kromě volby rektora nebo děkana?

Senát schvaluje všechny významné změny na VŠE a to ať už jde o předpisy, které se mohou přímo dotknout studentů, tak i samotný rozpočet VŠE, který je vyšší než 1,7 mld. Kč. To dává každému senátorovi velkou zodpovědnost, zároveň obrovskou zkušenost, kdy zastupuje tisíce studentů a přímo ovlivňuje jejich studium. Vedle toho senát volí či schvaluje i další významné funkcionáře školy jako například členy Vědecké rady, RVH nebo národního reprezentačního orgánu vysokých škol RVŠ.

Vyplatí se vůbec trávit na zasedáních Senátu čas? Jste schopni opravdu něco ovlivnit? Pokud ano, nějaké příklady?

Není to o zasedáních, to je jen převážně hlasovací akt. Většina činnosti se dělá mimo senát, kdy se vše připravuje, projednává s relevantními osobami ve škole. Řada věcí, které jako studentští senátoři chceme změnit, ani nutně nemusí projít senátem, ale může je přímo změnit vedení fakulty či VŠE. Tím, že jsme zvoleni studenty, tak máme určitý mandát, osobně to vnímám spíš i trochu jako povinnost se zajímat o studentské problémy či nápady a napomáhat komunikaci směrem k vedení, které je může vyřešit. V minulosti se podařila řada věcí. Například elektronizace voleb do senátu, úprava anket hodnocení předmětů, nastavila se lepší komunikace a podpora pro spolky a obecně jsou studentští zástupci poradním hlasem u řady dalších témat, která tak ovlivňují nejen na svých fakultách. Studentští senátoři jsou tak zásadním prvkem v rámci akademické samosprávy a politiky, která probíhá i mimo zasedání senátu.

Jak začít, když chci kandidovat?

Ujasnit si, co chci změnit, pak si jen pohlídat až budou volby vypsané a přihlásit se. Určitě je dobré sledovat dění na škole, sledovat co se děje na senátu (a nejen to) v iListu a na stránkách školy, případně se spojit s nějakým aktivním studentem nebo spolkem.